Zeman Miloš, *28. 9. 1944 Kolín, ekonom, prognostik a politik. 1964-69 vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. 1968-69 se angažoval v demokratizačním procesu; 1968-70 člen KSČ (1970 vyloučen), v červenci 1968 podal přihlášku do obnovované Čs. sociální demokracie. 1971-84 pracovník, posléze vedoucí oddělení Sportpropagu, 1984-89 vedoucí odboru koncepcí a prognóz  v Ústavu racionalizace řízení v Praze. 1990-93 vedoucí vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV v Praze; od 1983 člen Světové prognostické společnosti. Ve své vědecké činnosti se zaměřoval především na prognostické modelování společenských systémů; spoluautor metody komplexního prognostického modelování a simulačního modelu čs. společnosti. V 70. a 80. letech přispíval do samizdatu, od 1986 omezeně publikoval i v legálních odborných a populárně naučných časopisech (v létě 1989 vzbudil pozornost svým článkem v Technickém magazínu, kriticky analyzujícím a komentujícím úpadkovou realitu tehdejšího „socialistického“ Československa). V listopadu 1989 se podílel na založení Občanského fóra, v němž reprezentoval středový politický proud, a začal se výrazně exponovat v politickém a veřejném životě. Od ledna 1990 do června 1992 poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění (postupně za Občanské fórum, Občanské hnutí a Klub sociálně demokratické orientace), od června 1990 do června 1992 předseda výboru pro plán a rozpočet SN FS. V dubnu 1992 vstoupil do Čs. sociální demokracie a od září 1992 do dubna 1993 byl předsedou jejího městského výboru v Praze; od června do prosince 1992 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde mj. vystupoval pro zachování čs. státu. Od února 1993 do dubna 2001 předseda České strany sociálně demokratické; 1996-2002 poslanec Parlamentu ČR, od června 1996 do června 1998 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; od července 1998 do července 2002 předseda vlády ČR. Od začátku 90. let zásadní odpůrce transformační politiky V. Klause, kritik kupónové privatizace a zastánce sociálně tržní ekonomiky s výraznou podporou drobného a středního podnikání. Pod jeho vedením se ČSSD stala nejsilnější politickou stranou; po vítězství své strany v předčasných parlamentních volbách v červnu 1998 uzavřel tzv. opoziční smlouvu s Občanskou demokratickou stranou, umožňující vytvořit a do dalších řádných voleb udržet menšinovou vládu ČSSD, které předsedal. V létě 2002 odešel na základě vlastního, dříve ohlášeného rozhodnutí z aktivní politiky. V lednu 2003 neúspěšně kandidoval na úřad presidenta republiky. – Autor knih Cesty ke komplexním prognózám (1991), Naše posttotalitní krize a její možná východiska (1992), Zpověď bývalého prognostika (s J. Bauerem, 1995), Varovná prognostika (1998), Jak jsem se mýlil v politice (2005)  a četných statí a studií z oblasti prognostické metodologie.