Witt Zikmund, 22. 1. 1875 Velký Varadín –  1942 Polsko, právník a politik.  Po maturitě na gymnáziu v Opavě vystudoval práva na vídeňské univerzitě. 1901-03 koncipient v Moravské Ostravě, 1903-07 v Praze, od 1907 samostatný advokát v Moravské Ostravě. Od 1901 působil v české sociální demokracii; 1912-18 poslanec rakouské říšské rady za venkovské obce okresů opavského a bíloveckého. Za 1. světové války sloužil 1915-17 v rakousko-uherské armádě v Haliči; po svolání říšské rady v květnu 1917 se znovu ujal poslaneckého mandátu. 1917-18 obhájce politicky perzekvovaných osob (Českým svazem pověřen obhajobou Václava Klofáče). 1918-19 předseda Zemského národního výboru pro Slezsko a 1919-20 předseda politického odboru plebiscitní komise pro Těšínsko. Od prosince 1918 člen správní komise, 1924-35 člen městského zastupitelstva a rady Moravské Ostravy, od 1919 člen výboru Spolku Národního divadla moravskoslezského, od 1926 předseda ředitelství ostravské městské spořitelny; 1918-20 člen Revolučního národního shromáždění, 1920-35 senátor. Od počátku německé okupace z rasových důvodů perzekvován: v srpnu 1939 vystěhován z bytu, uchýlil se ke švagrovi do Svaté Kateřiny u Blanska, 1940 mu však přikázán pobyt v Boskovicích. 19. 3. 1942 transportován do terezínského ghetta a odtud 28. 4. 1942 do polského Komarowa, kde zahynul.