Veltruský Jiří, 5. 6. 1919 Praha – 31. 5. 1994 Paříž, estetik, sociolog, publicista, odborový a politický činitel. Vystudoval estetiku, filosofii a literární vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (doktorát 1947), kde 1946-48 působil jako asistent semináře prof. Jana Mukařovského. 1945 vedoucí organizačního oddělení Ústřední rady odborů; od 1945 politicky činný v Čs. sociální demokracii. 1948 odešel do exilu; usadil se v Paříži, kde pokračoval ve své odborné práci a zároveň se podílel na činnosti exilové ČSSD jako jeden z představitelů její zemské organizace ve Francii. 1949 redigoval v Paříži týdeník Oedipe, 1951-54 bulletin Messes-Informations Tchécoslovaquie. 1955-58 ředitel výzkumu edičního a dokumentačního centra při Commision internationale contre le régime concentrationnaire, 1962-68 vedoucí výzkumu, posléze ředitel kanceláře Mezinárodní ústředny svobodných odborů v New Yorku, od 1968 vedoucí evropské kanceláře americké odborové ústředny AFL-CIO v Paříži. Vedle své literárně vědecké a estetické činnosti, vycházející ze strukturalistických tradic Pražského lingvistického kroužku a postupně se soustřeďující na semiotickou teorii divadla (monografie Drama as Literature, 1977, a Structure in Folk Theatre, 1987; český výbor Příspěvky k teorii divadla, 1994), se od mládí věnoval politické publicistice, orientované zejména na problematiku odborového hnutí a sovětského bloku (Byrokracie, demokracie a dělnická třída, 1946; Prague à ľ heure de Moscou, 1954; Misère et révolte de ľ ouvrier polonais, 1971). Pod svým jménem i pod pseudonymy (Paul Barton, Pavel Bartoň) publikoval též v zahraničním a exilovém tisku, zvláště v časopisech Demokracie a socialismus, Proměny a Právo lidu. Autor příspěvků ve sbornících Mokrého Osmdesát let československé sociální demokracie 1878-1958 (1958) a Krejčího Sozialdemokratie und Systemwandel. Hundert Jahre tschechoslowakischer Erfahrung (1978).