Vaněk Miloš, *5. 5. 1897 Mladá Boleslav – 7. 1. 1967 Mnichov, novinář a národohospodář; syn Karla Vaňka. 1919-21 se politicky angažoval v sociálně demokratické levici a 1920 se stal redaktorem Rudého práva. 1921 vstoupil do KSČ, záhy se však s ní rozešel a po několika letech politické nezávislosti se 1927 vrátil do Čs. sociálně demokratické strany dělnické. 1927-38 národohospodářský redaktor Práva lidu, v  jehož redakci patřil k nejvýznamnějším žurnalistickým osobnostem. Propagoval moderní hospodářské teorie (především J. M. Keynese) a v sociální demokracii prosazoval nemarxistickou ekonomickou orientaci; úzce spolupracoval s prof. Josefem Mackem. Soustavně kriticky sledoval vývoj sovětského hospodářství a jako konzultant se podílel na budování čs.-sovětských obchodních styků. 1945-48 přednosta odboru ministerstva výživy, blízký spolupracovník ministra Václava Majera. Po únoru 1948 odešel do exilu. 1948-51 působil jako nezávislý novinář v Holandsku, kde u příležitosti 100. výročí narození T. G. Masaryka vydal studii Thomas G. Masaryk, de moderne staatsman en denker (1950). 1951-66 národohospodářský redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově (pseudonym Pravdomil Bašta), analytik a kritik ekonomiky komunistického Československa; zároveň mezinárodně uznávaný odborník v oblasti sovětologie. Od 1948 člen ústředního výkonného výboru exilové ČSSD, 1950-64 stálý spolupracovník časopisu Demokracie a socialismus, spoluautor sborníku Osmdesát let Československé sociální demokracie (1958), kam přispěl studií Československá sociální demokracie a marxistický revolucionism. Působil též v Radě svobodného Československa a v Socialistické internacionále; přispíval do řady exilových periodik (Skutečnost, Hlas exilu, České slovo). – Autor knihy Úvahy o duchu novin (1933); do češtiny přeložil Trockého Základní otázky revoluce (1925).