Trinkewitz Karel, *23. 8. 1931 Mečeříž u Mladé Boleslavi, výtvarník, novinář, básník a esejista. Absolvoval keramickou školu (1950) a gymnázium (1952); poté studoval práva na Karlově univerzitě v Praze, ale 1954 byl ze studia z politických důvodů vyloučen. 1954-61 pracoval jako pomocný dělník, účetní, reklamní grafik a textař, 1961-71 redaktor časopisů pro zahraničí v nakladatelství Orbis. Zároveň se věnoval výtvarné a básnické tvorbě, psal eseje o umění i písňové texty; jako kreslíř, karikaturista a kolážista (většinou pod značkou WITZ) spolupracoval v 60. letech s řadou časopisů, 1968-69 se exponoval i jako politický žurnalista a satirik. V 70. letech perzekvován, 1977 podepsal Chartu 77 a 1979 byl donucen odejít do exilu. Usadil se v SRN; navázal spolupráci s exilovým i německým tiskem a publikoval několik básnických a esejistických knih. V návaznosti na rodinnou tradici vstoupil do exilové ČSSD a opakovaně (1983 a 1989) byl zvolen členem jejího ústředního výkonného výboru; podílel se též na redakci exilového Práva lidu a později revue PÓL. Od 1990 žije střídavě v SRN a ČR. 1990 spolupracoval v Praze s Battěkovou skupinou a spolu s ní byl vyloučen z ČSSD; 1993 znovu přijat jako čestný člen.