Tomášek František, 12. 3. 1871 Kukleny u Hradce Králové – 4. 10. 1938 Praha, novinář a politik. Vzděláním historik a filozof; absolvent filosofické fakulty české univerzity v Praze, žák profesorů Jaroslava Golla a T. G. Masaryka. V 90. letech 19. století jeden z představitelů levicového křídla pokrokářského hnutí, od 1896 činný v sociálně demokratické straně; 1895-96 vedoucí redaktor Časopisu pokrokového studentstva, 1896-97 Akademie, 1897-1905 redaktor Práva lidu, 1905-18 šéfredaktor vídeňských Dělnických listů, kde se mj. výrazně angažoval na obranu zájmů české menšiny ve Vídni; 1907-18 poslanec rakouské říšské rady. Patřil ke stoupencům nacionálního směru v české sociální demokracii; v červnu 1918 přesídlil do Prahy, stal se členem Národního výboru čs. a Socialistické rady a usiloval o vytvoření jediné české socialistické strany. 1918-20 předseda Revolučního národního shromáždění; 1920-1935 poslanec Národního shromáždění, 1920-25 předseda poslanecké sněmovny; od 1935 senátor. Od 1923 starosta Dělnické akademie; působil též v mnoha kulturních institucích. Překladatel děl Karla Kautského a autor několika publikací (Vývojové předpoklady československé revoluce, 1923); svou politickou autobiografii publikoval v souboru Cesty k socialismu (1932).