Sviták Ivan, 10. 10. 1925 Hranice – 20. 10. 1994 Praha, filosof, politolog, esejista a publicista. 1945-49 vystudoval práva a současně filosofii a sociologii na Karlově univerzitě; zároveň studoval též na Vysoké škole politické a sociální. 1945-48 člen ústřední komise mládeže Čs. sociální demokracie, kde reprezentoval radikální marxistickou levici; 1948 přešel do KSČ. 1949-53 lektor filosofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd v Praze, 1954-64 vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV. Zpočátku se věnoval dějinám filosofie a problematice ateismu, posléze především vztahu filosofie a umění (Montaigne, 1966; Lidský smysl kultury,  1968; nevydaný soubor esejů Film v manipulovaném světě). Od 1956 vystupoval ostře kriticky proti marxistickému dogmatismu; 1964 vyloučen z KSČ a propuštěn z ČSAV. 1965-68 pracoval ve Filmovém ústavu v Praze. Na jaře 1968 se stal mluvčím radikální intelektuální opozice proti komunistickému režimu a ideologem Klubu angažovaných nestraníků; v létě 1968 navázal spolupráci s přípravným výborem ČSSD, jehož úsilí podpořil publicisticky v časopise Student i svým podpisem pod manifestem kulturních osobností, otištěným 4. 7. 1968 v Literárních listech. V srpnu 1968 odešel do exilu; 1968-70 vědecký pracovník na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, 1970-89 profesor filosofie na Kalifornské státní univerzitě v Chicu. V 70. a 80. letech se zabýval zejména analýzou pokusů o reformu „socialistického“ systému v Československu a dalších státech sovětského bloku (The Czechoslovak Experiment 1968-69, 1973); publikoval též v čs. exilových časopisech a nakladatelstvích (Dialektika pravdy, 1984; Dialektika dějin, 1989). V březnu 1990 se vrátil do vlasti a 1990-92 znovu pracoval ve Filosofickém ústavu ČSAV. Po svém návratu se politicky angažoval v obnovené Čs. sociální demokracii, posléze se však rozešel s jejím vedením a zakotvil v Levém bloku, za nějž byl od června do prosince 1992 poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vyvíjel rozsáhlou publicistickou činnost, ostře polemicky zaměřenou proti nastupujícímu liberalistickému trendu ekonomické a politické transformace (Ztracené iluze. Výroční zpráva o sametové revoluci, 1990; Cesta do Evropy – snění a realita, 1991; Nevědecká antropologie. Dialectica modo bohemico demonstrata I-II, 1994).