Strauss Emil, 17. 4. 1889 Praha – 1942 Osvětim, německý novinář, politik a historik; zeť Josefa Seligera. Po maturitě na gymnáziu v Praze studoval 1908–12 filosofii a historii na filosofické fakultě německé univerzity v Praze (kde získal 1912 doktorát) a univerzity ve Vídni. 1912–15 pracoval jako úředník pojišťovny, 1915–18 sloužil v rakousko-uherské armádě. Od 1918 se věnoval žurnalistické činnosti v německém sociálně demokratickém tisku, nejprve v Teplicích-Šanově, od 1921 v Praze, kde se stal redaktorem, 1935 šéfredaktorem listu Sozialdemokrat. Ve 20. a 30. letech jeden z představitelů a publicistických mluvčích Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR. 1928–38 člen zemského zastupitelstva v Čechách, 1929–38 ředitel Zemské banky v Praze. Zabýval se národohospodářskou problematikou, historií německé sociální demokracie v českých zemích a novodobými českými dějinami; autor knih Einführung für die Wirtschaftskunde (1920), Tschechoslowakische Geschichte (1924), Die Entstehung der deutschböhmischen Arbeiterbewegung. Geschichte der deutschen Sozialdemokratie Böhmens bis 1888 (1925), Von Hainfeld bis zum Weltkrieg. Geschichte der deutschen Sozialdemokratie Böhmens II (1926), Josef Seliger (1928; s J. Hofbauerem), Bauernelend und Bauernanstände in den Sudetenländern (1930), Die Entstehung der Tschechoslowakischen Republik (1934), Die tschechoslowakische Aussenpolitik (1936). Za 2. světové války zahynul v nacistickém koncentračním táboře.