Sedmík Jiří, 9. 4. 1893 Praha – 18. 12. 1942 Berlín, diplomat a publicista. Studoval filosofii na české univerzitě v Praze (žák T. G. Masaryka a Františka Drtiny), jeho studia však přerušila 1. světová válka: na jaře 1915 musel narukovat do rakousko-uherské armády a poslán na haličskou frontu, kde v dubnu 1915 zajat. 1916 sloužil v tzv. srbské legii; od 1917 důstojník čs. legií v Rusku. 1917-18 působil v Odbočce Národní rady čs. na Rusi, v létě 1917 tajemník T. G. Masaryka za jeho ruského pobytu. 1918 odjel do USA, 1919-21 čs. vojenský attaché ve Washingtonu. 1921-39 působil ve službách ministerstva zahraničních věcí, nejprve v politické sekci, 1925-37 v kabinetu ministra (1925-35 osobní tajemník ministra E. Beneše), od 1937 ve zpravodajském odboru. Zároveň byl politicky činný v Čs. sociálně demokratické straně dělnické (předseda zahraniční komise při ústředním výkonném výboru), za niž 1935 kandidoval ve volbách do poslanecké sněmovny. Vyvíjel rozsáhlou publicistickou a přednáškovou činnost (mj. v Dělnické akademii), zaměřenou především na oblast zahraniční, ale i vnitřní politiky; autor spisu Úvod do politického myšlení (1932). Angažoval se též v Českobratrské církvi evangelické (předseda Letního tábora Komenského) a patřil k vůdčím osobnostem zednářského hnutí v Československu. Od počátku německé okupace byl činný ve zpravodajské odbojové skupině, napojené na Politické ústředí a Obranu národa. V dubnu 1940 zatčen gestapem; 1942 odsouzen k trestu smrti a popraven.