Štern Evžen, 7. 5. 1889 Čelákovice – 12. 11. 1942 Mauthausen (Rakousko), právník, sociolog, publicista a sociální politik. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze; v době studií byl výrazně ovlivněn T. G. Masarykem, 1908-11 se politicky exponoval v realistické straně. Od 1911 člen a funkcionář české sociálně demokratické strany; za 1. světové války spolupracovník Fr. Modráčka, s nímž redigoval Socialistické listy. 1918-20 pracoval  zákonodárném oddělení ministerstva sociální péče, kde připravil návrh zákonů o osmihodinové pracovní době, o závodních výborech a o placené dělnické dovolené.1919 podnítil založení Sociálního ústavu ČSR v Praze a stal se jeho jednatelem. 1921-26 čs. zástupce ve správní radě Mezinárodního úřadu práce v Ženevě; 1926-39 generální tajemník Ústřední sociální pojišťovny v Praze. Významně se podílel na vybudování soustavy sociálního pojištění v meziválečné ČSR a posléze na hledání východisek z hospodářských a sociálních následků světové hospodářské krize 30. let. Přispíval do řady odborných i politických periodik, mj. do Sociální revue, Akademie, Času a Práva lidu, a vydal četné knižní publikace, např.: Názory T. G. Masaryka (1910; další vydání 1918 a 1926), Kolektivism (1912), Socialism a imperialism (1918), Naše dělnické zákonodárství (1920), Na cestě k hospodářské demokracii (1926), Sociální politika a socialism (1932), Nezaměstnanost a sociální prostředky k jejímu zmírnění (1932), Technický pokrok, pracovní doba a mzda. Sociální řešení hospodářské krise (1934). – Od začátku německé okupace z rasových důvodů perzekvován, přesto aktivně spolupracoval s odbojovou organizací Petiční výbor „Věrni zůstaneme“. 3 7. 1942 na základě vlajkařské denunciace zatčen, odvlečen do terezínské Malé pevnosti a poté do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul.