Šamalík František, *28. 12. 1923 Kuničky u Boskovic, právník a politolog. Původním povoláním soustružník kovů; 1939-45 pracoval v boskovické Minervě, 1947-50 v Adamovských strojírnách. 1945-70 člen KSČ; 1950-53 pracovník aparátu strany, 1953-58 redaktor časopisu Nová mysl, 1959-61 deníku Práce. 1960 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde poté do 1970 působil na katedře obecné teorie státu a práva (od 1964 docent UK). Přední teoretik reformního proudu v KSČ ve druhé polovině 60. let; 1970 vyloučen ze strany a propuštěn z univerzity. V 70. a 80. letech působil v disentu, publikoval v samizdatu a v zahraničí; 1989-91 člen klubu Obroda. Od 1990 profesor Právnické fakulty UK, 1990-2002 vědecký pracovník Ústavu státu a práva ČSAV, resp. AV ČR; 1990-95 předseda Čs. společnosti pro politické vědy. Od června 1990 do června 1992 poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, nejprve za Občanské forum, od 1991 za Klub sociálně demokratické orientace; od 1991 spolupracovník Masarykovy dělnické akademie a odborných komisí ČSSD. Ve svém rozsáhlém díle se mj. zabývá problematikou demokratického sociálního státu, moderní občanské společnosti a politickými proudy v nejnovějších českých dějinách. Vedle četných studií a článků v odborném i denním tisku publikoval knižní práce Právo a společnost (1965), Člověk a instituce (1967), Československý problém (pseud. A. Ostrý, Kolín nad Rýnem 1971), Právní stát contra stalinismus (1991), O politické společnosti (1994), Občanská společnost v moderním státě (1995), Úvahy o dějinách české politiky (1996).