Remeš Antonín, 18. 12. 1876 Sázava – 18. 9. 1958 Leopoldov (Slovensko), politik, novinář a publicista. Vyučen obuvníkem. Od 90. let 19. století funkcionář české sociální demokracie a redaktor jejího tisku v Plzni, posléze administrátor a vydavatel plzeňského sociálně demokratického deníku Nová doba; činný též v městském zastupitelstvu a v družstevním hnutí. 1907-11 poslanec říšské rady; 1918-39 poslanec Národního shromáždění, místopředseda parlamentní úsporné komise a 1935-39 generální zpravodaj o státním rozpočtu. 1920-38 předseda kontrolní komise Čs. sociálně demokratické strany dělnické. Věnoval se též publicistické činnosti, zaměřené na hospodářskou, finanční a daňovou problematiku. 1939-45 vězněn v nacistických koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V listopadu 1947 jeden z mluvčích protifierlingerovské opozice na brněnském sjezdu Čs. sociální demokracie; po únoru 1948 žil v ústraní a diskriminaci v Plzni. V létě 1953 (po nepokojích, vyvolaných „měnovou reformou“) vystěhován z Plzně do Horní Lhotky u Chotěboře; v srpnu 1954 zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen k 15 letům žaláře. Zemřel v 82 letech v leopoldovské věznici. 1969 rehabilitován. – V sociálně demokratické straně a tisku působil i jeho předčasně zesnulý syn Antonín Remeš mladší (1898-1939), redaktor plzeňské Nové doby.