Pošusta Stanislav, *10. 11. 1920 Praha, novinář a politik. 1932-40 studoval na reálném gymnáziu v pražské Křemencově ulici, kde 1940 maturoval. Od 1936 funkcionář Dělnických tělocvičných jednot, spolupracovník, posléze redaktor jejich časopisů; 1938-41 aktivista Národního hnutí pracující mládeže. V srpnu 1941 zatčen gestapem; 1941-42 vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, 1942-45 v koncentračním táboře Dachau. 1945-48 politicky působil v Čs. sociální demokracii, kde reprezentoval levici; člen ústřední komise mládeže, od března do června 1948 člen představenstva strany. 1946-49 ústřední tajemník Svazu české mládeže, 1949-52 tajemník ústředního výboru Čs. svazu mládeže. 1948 se aktivně podílel na sloučení ČSSD s KSČ; 1948-52 náhradník ústředního výboru KSČ, 1948-54 poslanec Národního shromáždění. 1952-66 pracovník aparátu KSČ na Ostravsku; 1956-59 absolvoval Vysokou stranickou školu. 1966-70 pracovník, 1968-69 zástupce vedoucího oddělení kulturní politiky ústředního výboru KSČ; 1968 se částečně účastnil jednání s představiteli přípravného výboru ČSSD. V 60. letech stoupenec reformního směru v KSČ, 1970 vyloučen ze strany. 1970-88 pracovník tiskové služby pražských Dopravních podniků (editor publikace Od koňky k metru, 1975). V letech normalizace udržoval kontakty s Jiřím Hájkem, s bývalými sociálními demokraty různé orientace ve vlasti i se zástupci reformního směru exilové ČSSD R. Lužou a P. Janýrem. 1988-89 spolupředseda Společnosti pro studium demokratického socialismu (s B. Nedbálkem).1989-90 byl jako někdejší likvidátor ČSSD v roce 1948 vyloučen z účasti na její obnově, podílel se však na ustavení a činnosti Masarykovy dělnické akademie (1995-98 člen jejího sekretariátu).