Plichta Dalibor, *20. 12. 1920 České Budějovice, politolog, publicista, výtvarný kritik a spisovatel; zeť Jaroslava Seiferta. 1945-49 vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze. 1945-48 parlamentní zpravodaj brněnského sociálně demokratického deníku Čin; 1946-48 tajemník ústavně-právního výboru Ústavodárného národního shromáždění, 1948-49 pracovník Kanceláře předsedy Národního shromáždění. 1945-48 člen Čs. sociální demokracie, 1948 odmítl její sloučení s KSČ. 1950-68 redaktor nakladatelství Odeon. 1967-68 člen Mlynářova mezioborového týmu pro otázky rozvoje politického systému socialismu; 1968 spoluzakladatel Čs. politologické společnosti a Klubu angažovaných nestraníků. 1969-71 a 1990 vědecký pracovník Ústavu státu a práva ČSAV; 1969-72 přednášel srovnávací ústavní právo na Univerzitě 17. listopadu v Praze. V 70. a 80. letech politicky perzekvován; překladatel pod cizími jmény. Od 1989 znovu člen Čs. sociální demokracie, 1990-91 předseda obvodního výkonného výboru Praha 5 a člen jejího ústředního výkonného výboru; 1990-93 poradce předsedy strany Jiřího Horáka, 1991-94 ředitel Masarykovy dělnické akademie; hlavní autor návrhu stranického programu pro hradecký sjezd ČSSD v únoru 1993. Od 1998 předseda Občanské iniciativy ČR pro Chartu evropské bezpečnosti. Patří k vyhraněným kritikům vstupu ČR do NATO a Evropské unie. – Autor výtvarných monografií Le Peintre Jan Zrzavý (1958) a Mary Durasová (1961), divadelních her Mezihra (premiéra 1964) a Finále nadparády (premiéra ve Vídni 1969), několika básnických sbírek (Vyvěrání, 1989), politologických prací Hledání souřadnic. Řízení společnosti a většinový princip (1969 – náklad zničen) a Basic Elements of the Constitutional System (1971) a aktuálně zaměřených polemických publikací Nesmířenost a nesmiřitelnost německé politiky (1996), Rozšiřování NATO a česká politika (1997), Národ a národnost v čase globalizace (1999) a Česká otázka a Evropská unie (2001).