Píša Antonín Matěj, 10. 5. 1902 Volyně – 26. 2. 1966 Praha, básník, literární a divadelní kritik a historik, esejista a publicista. 1921-26 vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od 1925 spolupracovník, 1928-38 kulturní redaktor, literární a divadelní referent Práva lidu, 1939-41 Národní práce; 1942-45 redaktor nakladatelství Národní práce. 1945-46 dramaturg Národního divadla, 1946-48 redaktor deníků Právo lidu a Práce, 1948-51 nakladatelství Práce a 1954-63 nakladatelství Československý spisovatel. V první polovině 20. let vydal pět sbírek lyrické poezie (Dnem a nocí, 1921; Nesrozumitelný svatý, 1922; Pozdravy, 1923; Hvězdy ve vlnách, 1924; Hořící dům, 1925), poté se jako básník odmlčel a věnoval se činnosti literárně kritické (knižní soubory Soudy, boje a výzvy, 1922, a Směry a cíle, 1927) a literárně historické (monografie: Otakar Theer, I-II, 1928-35; Josef Hora, 1947; Ivan Olbracht, 1949; studie Proletářská poesie, 1936). Ideový mluvčí wolkerovské generace, odpůrce poetismu a surrealismu, zdůrazňující etické a sociální poslání uměleckého díla. Z jeho kritik, studií a esejů vydána řada výborů (Stopami poezie, 1962; Stopami prózy, 1964; Stopami dramatu a divadla, 1967).