Pičman Ladislav, 11. 10. 1910 Petříkovice u Trutnova – 30. 4. 1977 Praha, právník a politik. Vystudoval práva na Karlově univerzitě; působil ve službách ministerstva sociální péče, od 1937 magistrátu hlavního města Prahy (nejprve ve stavebním referátu, od 1943 v referátu zásobovacím). Za německé okupace spolupracoval s domácím odbojem. 1929-38 funkcionář sociálně demokratické mládeže; 1945-48 člen ústředního výkonného výboru Čs. sociální demokracie a náměstek primátora hlavního města Prahy. Stoupenec Majerova protikomunistického křídla v ČSSD; na zasedání ústředního výkonného výboru 23. 2. 1948 podpořil stanovisko, aby se sociální demokracie připojila k demisi demokratických členů vlády, a vzápětí byl zbaven všech funkcí. 1948-51 úředník stavebního, poté technického referátu Ústředního národního výboru hlavního města Prahy, 1951 převeden „do výroby“ (závozník), ale kvůli zdravotním potížím se 1952 vrátil k úřednické práci v Hydroprojektu Praha. Udržoval kontakty s bývalými funkcionáři sociálně demokratické strany; spolu s nimi v dubnu 1954 zatčen, obviněn z velezrady a vyzvědačství a ve velkém procesu s „pravicovými“ sociálními demokraty v říjnu 1954 odsouzen k 25 letům odnětí svobody. Ve vězení záhy duševně onemocněl (psychogenní vazební psychóza) a byl opakovaně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V květnu 1960 propuštěn na základě amnestie.