Patzak Václav, 20. 2. 1891 Plzeň – 8. 4. 1954 Praha, pedagog, publicista, osvětový a politický činitel. 1916-25 středoškolský profesor v Plzni, kde po vzniku ČSR vydával kulturní revui Stráž. 1925-39 úředník, posléze odborový rada ministerstva školství a národní osvěty, které zastupoval v jednatelském sboru Radiojournalu. Čelný představitel meziválečné sociálně demokratické inteligence; 1928-36 ústřední tajemník, 1936-39 místopředseda Dělnické akademie, při níž založil Vyšší školu socialistickou; 1924-33 člen ústředního výkonného výboru Čs. sociálně demokratické strany dělnické. Od 1924 redaktor časopisu Dělnická osvěta, 1929-33 týdeníku Nová svoboda; zakladatel a redaktor Dělnického rozhlasu. 1939-45 působil v exilu ve Velké Británii, kde 1941-45 vydával časopis Nová svoboda. V březnu 1945 se za Čs. sociální demokracii zúčastnil jednání mezi zástupci londýnského centra zahraničního odboje a vedením KSČ v Moskvě. 1945-48 přednosta odboru ministerstva informací a zároveň předseda Dělnické akademie, 1948-49 místopředseda Socialistické akademie. 1949 na základě vykonstruovaných obvinění zatčen a  uvězněn; ve vězení zemřel. Autor popularizačního spisu Stručné dějiny socialismu ve starověku a ve středověku (1922), informační publikace Dělnická akademie ( 1922; též německá, anglická a francouzská mutace) a několik knížek z oblasti lidovýchovy (Dělnický řečník, 1925; Vyšší školy lidové, 1928; The Place of Radio in Adult Education, 1930). – Ke kulturním a osvětovým aktivistům čs. sociální demokracie patřila též jeho manželka, hudební kritička, historička a publicistka Anna Patzaková, rozená Jandová (1895-1990), jež se za 2. světové války účastnila politické činnosti čs. exilu v Londýně.