Němec František, 20. 5. 1898 Libišany u Pardubic – 19. 3. 1963 Montreal (Kanada), odborový předák a politik. 1917 maturoval na gymnáziu v Hradci Králové. Od roku 1918 činný v sociálně demokratické straně a odborech. v 30. letech generální tajemník Unie železničních zaměstnanců; 1927-33 náhradník, 1933-38 člen ústředního výkonného výboru, 1937-38 člen představenstva Čs. sociálně demokratické strany dělnické, 1935-39 poslanec Národního shromáždění. Jeden ze spolupracovníků A. Hampla. Na počátku nacistické okupace se významně podílel na formování domácího odboje, patřil k vedoucím představitelům Politického ústředí a Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) a prostřednictvím konspirativní železničářské sítě zajišťoval ilegální přechody hranic. Na jaře 1940 odešel do Francie a odtud v červnu 1940 do Velké Británie, kde se stal předním činitelem čs. zahraniční politické reprezentace. 1940-42 ministr sociální péče, 1942-45 ministr hospodářské obnovy (1942-44 pověřený též správou ministerstva obchodu, průmyslu a živností) v čs. exilové vládě v Londýně. 1944-45 čs. vládní delegát pro osvobozené území; v této funkci přiletěl 7. 10. 1944 do povstalecké Banské Bystrice, Slovenská národní rada mu však odmítal předat vládní moc; poté přesídlil na osvobozené území Podkarpatské Rusi, kde se dostal do konfliktu se sovětskými orgány i místními prosovětskými silami, připravujícími anexi této země Sovětským svazem. Po válce vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a 1947-48 působil jako čs. vyslanec v Kanadě. Po únorovém převratu 1948 zůstal v exilu, stal se členem vedení exilové ČSSD, kterou též zastupoval v Radě svobodného Československa. Zároveň činný publicisticky – mj. napsal a vydal kniho o své misi na Podkarpatské Rusi  1944-45: The Soviet Seizure of Subcarpathian Ruthenia (Sovětské uchvácení Podkarpatské Rusi, 1955). – Jeho manželka, dcera, matka a bratr zahynuli v nacistickém koncentračním táboře.