Muna Alois, 23. 2. 1886 Lysice u Blanska – 2. 8. 1943 Kladno, politik a novinář. Původním povoláním krejčí; před 1. světovou válkou funkcionář české sociální demokracie na Kladensku. 1915 zajat na haličské frontě; v řadách českých zajatců propagoval radikální levicové názory, po ruské Říjnové revoluci 1917 se přimkl k bolševikům a vstoupil do Rudé armády. 1917-18 vydavatel a redaktor časopisu Svoboda; v květnu 1918 spoluzakladatel a poté předseda Čs. komunistické strany na Rusi. Počátkem roku 1919 se vrátil do vlasti, kde v intencích bolševismu zahájil revoluční agitaci a stal se vůdčím představitelem tzv. marxistické levice na Kladensku. V době maďarské intervence v květnu 1919 zatčen a odsouzen pro velezrádnou činnost, záhy však propuštěn; 1921 znovu vězněn jako jeden z protagonistů prosincových událostí 1920 na Kladensku. 1919-29 vydavatel a šéfredaktor kladenského listu Svoboda. Od 1921 člen Komunistické strany Československa, 1921-24 člen, 1923-24 předseda jejího výkonného výboru, 1924-25 člen politického byra jejího ústředního výboru; 1925-29 poslanec Národního shromáždění. 1929 obviněn z „pravicového oportunismu“ a „likvidátorství“ a vyloučen z KSČ; 1930 vstoupil do Čs. sociálně demokratické strany dělnické, kde však již nezískal výraznějšího vlivu. 1931-32 vydával časopis Unhošťské rozhledy. Autor brožur Ruská revoluce a československé hnutí na Rusi (1919) a Můj proces (1920).