Masaryková-Garriguová Charlotta, 20. 11. 1850 Brooklyn (New York, USA) – 13. 5. 1923 Lány, manželka T. G. Masaryka. Pocházela z americké protestantské rodiny potomků francouzských hugenotů a „otců poutníků“. Talentovaná klavíristka; koncem 60. let 19. století a znovu 1877 studovala na konzervatoři v Lipsku. Během svého druhého lipského pobytu se sblížila s T. G. Masarykem a v březnu 1878 se za něho v New Yorku provdala. Se svým manželem žila nejprve ve Vídni, od 1882 v Praze a významně podporovala jeho vědeckou i politickou činnost. Naučila se dobře česky, zajímala se o českou kulturu a historii a psala články o českém životě do amerických listů. Propagovala dílo Bedřicha Smetany, o němž publikovala 1894 studii a několik statí v Naší době, a do češtiny přeložila spis J. S. Milla Poddanství žen (1890). Jako žena s výrazným sociálním cítěním anonymně finančně podporovala několik chudých dělnických rodin a již v 90. letech navštěvovala schůze sociálně demokratických žen na Malé Straně. Navázala přátelství a spolupráci s Karlou Máchovou, jíž pomáhala při vydávání a kolportáži Ženského listu. 1905 se stala členkou Českoslovanské sociálně demokratické strany; angažovala se v boji za všeobecné volební právo i v zápasech za zlepšení pracovních a životních podmínek dělnictva. Podporovala sociální reformy a zvláště zdůrazňovala význam osvěty a vzdělávání v dělnickém prostředí; odmítala přitom revoluční socialistický program a marxismus. Činnost v sociálně demokratické straně, jejíž členkou zůstala až do své smrti, spojovala se svými aktivitami v ženském emancipačním hnutí. Po manželově odchodu do zahraničí na počátku 1. světové války se stáhla do ústraní; v důsledku policejní perzekuce a dlouhodobého psychického napětí u ní propukla nervová choroba, jež posléze omezila i její veřejnou angažovanost v postavení manželky presidenta republiky (1918-23).