Markovič Ivan, 3. 6. 1888 Myjava – 16. 2. 1944 Buchenwald, slovenský právník, novinář a politik. 1906-11 studoval práva na univerzitách v Budapešti a v Berlíně; 1911-14 advokátní koncipient v Budapešti. Před 1. světovou válkou příslušník mladé generace hlasistů;. 1909-14 šéfredaktor časopisu Prúdy. Na podzim 1914 se dostal do ruského zajetí a stal se jedním z organizátorů čs. legií v Rusku; 1917-18 tajemník odbočky Národní rady čs. v Rusku, od jara 1918 tajemník Národní rady čs. v Paříži a šéfredaktor Československé samostatnosti. 1918-38 byl spolu s I. Dérerem vůdčím představitelem Čs. sociálně demokratické strany dělnické na Slovensku; 1921-39 místopředseda Čs. obce legionářské. 1919-25 a 1929-39 poslanec Národního shromáždění; od července do září 1920 ministr národní obrany, 1922-25 ministr pro sjednocení zákonů a organizace správy; 1935-38 místopředseda poslanecké sněmovny. Po rozbití ČSR 1939 zůstal v Praze; v září 1939 byl nacisty deportován do koncentračního tábora Dachau a posléze do Buchenwaldu, kde zahynul. Autor cenných historicko-dokumentárních prací Slováci v zahraničnej revolúcii (1923) a Slovensko před prevratom (1924).