Machát Antonín, 5. 11. 1880 Lomnička u Tišnova – 26. 2. 1967 Praha, menšinový politický a kulturní pracovník, novinář a vydavatel. Vyučil se typografem v Brně, kde do 1910 pracoval a začal politicky působit v české sociální demokracii. 1911 odešel do Vídně, kde se stal posléze ředitelem Lidové knihtiskárny a zapojil se do činnosti zdejší české menšiny. Vyvíjel rozsáhlou kulturně osvětovou práci, vydával a redigoval několik časopisů, spolupracoval s Dělnickými listy, založil a vedl Vídeňskou lidovou knihovnu. Organizoval též české spolky na rakouském venkově a úzce spolupracoval s menšinovým hnutím korutanských Slovinců. Značnou péči věnoval českému školství ve Vídni a stal se jediným českým členem vídeňské městské školní rady. V meziválečném období hlavní reprezentant vídeňských Čechů, předseda Českého srdce vídeňského a Čs. menšinové rady v Rakousku. 1919–34 člen dolnorakouského zemského sněmu a městské rady ve Vídni. Po nastolení Dollfussovy diktatury v Rakousku 1934 internován; 1935-41vydával Vídeňské noviny, zastavené 1941 nacisty. 1941 a 1944 zatčen gestapem a kratší dobu vězněn. 1945 se vrátil do vlasti; 1945–46 poslanec čs. Prozatímního národního shromáždění. Autor publikace Čechoslováci ve Vídni (1931) a  stati Československé hnutí dělnické ve Vídni v Soukupově Revoluci práce (1938).