Kratochvíl Bohuslav, 21. 10. 1901 Světlá nad Sázavou – 28. 8. 1972 Toronto (Kanada), pedagog, politik a diplomat. Vystudoval filosofii, pedagogiku a psychologii na Karlově univerzitě v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně; 1924 studoval na pařížské Sorbonně a 1925 absolvoval studijní stáž v Londýně. 1926-30 vedl poradnu pro volbu povolání v Brně, 1930-39 působil na ministerstvu školství v Praze. Vědecky zaměřen na oblast experimentální psychologie a pedagogiky; publikoval v odborném i denním tisku. Od 1925 byl politicky činný v sociálně demokratické straně; 1939 se zapojil do domácí protinacistické rezistence a stal se členem ilegálního Politického ústředí. V prosinci 1939 zatčen gestapem, 1942 odsouzen k sedmi letům vězení a do 1945 vězněn v káznicích Hammeln a Waldheim. 1945-47 přednosta lidovýchovného odboru ministerstva školství a národní osvěty, zároveň člen ústředního výkonného výboru a předseda kulturně politické komise Čs. sociální demokracie; 1945-46 poslanec Prozatímního národního shromáždění. Spolutvůrce poválečného programu ČSSD. 1947-49 čs. velvyslanec ve Velké Británii, 1949-51 v Indii. Po sloučení ČSSD s KSČ v červnu 1948 přešel do KSČ a setrval v diplomatické funkci, ale 1951 v Dillí rezignoval a odjel do Londýna, kde zůstal v exilu. Vzhledem ke svému předchozímu jednání nebyl přijat čs. exilovou komunitou a dožil v ústraní.