Holý Václav, 24. 7. 1900 Polička – 30. 9. 1941 Praha, právník, pracovník v oblasti sociální politiky a osvěty. Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. 1934-39 vysoký úředník ministerstva sociální péče, 1939-41 Nejvyššího cenového úřadu; funkcionář sociálně-demokratické strany (1937-38 náhradník ústředního výkonného výboru a Dělnické akademie, náměstek starosty v Praze-Libni. Blízký spolupracovník ministra Jaromíra Nečase, jímž byl 1939 zapojen do činnosti ilegálního Politického ústředí. V únoru 1940 se stal (po odchodu J. Nečase a poté i Fr. Němce do exilu) zástupcem sociální demokracie v Politickém ústředí, posléze též představitelem Politického ústředí v Ústředním vedení odboje domácího a hlavním činitelem tohoto odbojového centra. 1940-41 vůdčí osobnost domácího odboje; vyvíjel především rozsáhlou zpravodajskou činnost, zvláště na zbrojním a hospodářském úseku (mj. získal a zaslal do Anglie výrobní programy i detailní plán zbrojních závodů a dalších válečně důležitých podniků v protektorátu); udržoval rovněž spojení mezi domácím sociálně-demokratickým podzemím a představiteli strany v exilu. 23. 4. 1941 zatčen gestapem a podroben obzvlášť brutálním výslechům, při nichž vytrvale mlčel. Za stanného práva po Heydrichově příchodu do Prahy byl 30. 9. 1941 v jízdárně ruzyňských kasáren popraven.