Holub Václav, 8. 8. 1909 Hodonín u Vimperka  – 10. 5. 2004 Londýn, politik a novinář. Vyučil se zedníkem a 1926-30 vystudoval stavební průmyslovou školu ve Volyni. 1924-30 pracoval j ako sezónní stavební dělník v Košicích, 1930 a 1932-34 stavbyvedoucí v různých městech na Slovensku a Podkarpatské Rusi, 1934-38 technický úředník městské správy v Košicích. Od 1923 člen Čs. sociálně demokratické strany dělnické; 1934-38 místopředseda Ústředí sociálně demokratické mládeže. 1938-39 reprezentant mladé generace Národní strany práce, 1938-40 vedoucí činitel Národního hnutí pracující mládeže; 1939-40 generální tajemník mládeže Národního souručenství. Od začátku německé okupace se aktivně účastnil domácího odboje; v lednu-březnu 1940 se skrýval před zatčením na různých místech, v březnu 1940 unikl do zahraničí. 1940-45 sloužil v čs. zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii (držitel četných čs., francouzských a britských vyznamenání); současně byl činný žurnalisticky (promluvy v BBC) a politicky. V březnu 1945 jeden ze zástupců sociálně demokratické strany na moskevských jednáních o poválečném politickém uspořádání v ČSR. Od dubna do června 1945 generální tajemník Čs. sociální demokracie, 1945-48 člen jejího ústředního výkonného výboru a poslanec Národního shromáždění; 1945-46 místopředseda, 1946-48 předseda Sdružení zahraničních vojáků. Vyhraněný obhájce nezávislé politiky ČSSD, odpůrce Fierlingerovy linie; stoupenec, blízký spolupracovník a přítel V. Majera, jehož podpořil i v únorové krizi 1948. Po komunistickém převratu byl zbaven všech funkcí a fierlingerovci vyloučen ze strany. V březnu 1948 odešel do exilu; usadil se v Londýně, kde se posléze stal administrativním ředitelem textilního podniku a zároveň pokračoval v politické činnosti: od května 1948 člen předsednictva, 1950-70 generální tajemník exilové ČSSD, 1950-64 vydavatel a redaktor časopisu Demokracie a socialismus; předseda oblastního sboru Rady svobodného Československa ve Velké Británii a činovník řady exilových organizací. 1990 se účastnil obnovovacího sjezdu ČSSD v Praze. 1991 byl ve vlastní povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Své životní a politické osudy zachytil ve vzpomínkové knize Vítězství i prohry. Život na pozadí 20. století (1997); autorsky se podílel na sbornících Osmdesát let československé sociální demokracie 1878-1958 (1958) a  Léta mimo domov. K historii Československé sociální demokracie v exilu (1996).