Hajn Alois, 31. 5. 1870 Solnice u Rychnova nad Kněžnou – 8. 1. 1953 Praha, novinář, publicista a překladatel; bratr novináře, politika a nakladatele Antonína Hajna (1868-1949). Studoval filosofii na české univerzitě v Praze (žák T. G. Masaryka) a na univerzitě ve Vídni, studia však nedokončil. V 90. letech 19. století patřil spolu se svým bratrem Antonínem k vůdčím osobnostem pokrokového hnutí. 1894-97 vydával časopisy Lid a Ruch, 1897-1914 a 1919-20 časopis Osvěta lidu (střídavě v Pardubicích a Hradci Králové). 1897-1903 člen vedení radikálně pokrokové strany, 1903 se s ní pro svůj kritický postoj k nacionalismu a důraz na sociální otázku rozešel. 1903-05 předseda Občanského klubu pro Pardubicko a Chrudimsko, který 1905 převedl do Masarykovy realistické strany. Za 1. světové války organizoval domácí odboj ve východních Čechách (vedl východočeskou pobočku „Maffie“). Po likvidaci realistické strany vstoupil 1919 do sociálně demokratické strany, jejímž členem byl pak až do 1948. Od 1921 do penzionování 1938 působil v tiskovém odboru ministerstva zahraničních věcí a redigoval revui Zahraniční politika. Autor publikací Proces s tzv. Omladinou (1894), České strany politické (1921), Novomalthusianism (1921), Odluka církve od státu (1925) aj.; ze své rozsáhlé žurnalistické produkce vydal výbor Život novinářův (1930).