Hais Arno, 30. 11. 1893 Rottenstein (Dolní Rakousy) – 16. 6. 1971 Vídeň, odborový předák, novinář a politik; syn Josefa Haise. 1896 se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde se posléze vyučil typografem. 1913 odešel do Kyjeva a stal se redaktorem zdejšího českého časopisu Čechoslovan. Za 1. světové války byl jako občan nepřátelského státu 1914-16 internován. 1917-18 politicky působil mezi českými a slovenskými zajatci v Rusku, které se snažil získat pro radikálně socialistický program, nakonec se stal exponentem bolševiků; 1918 spoluzakladatel Čs. komunistické strany na Rusi, organizátor oddílů čs. rudoarmějců a vedoucí čs. sekce v lidovém komisariátu pro národnostní záležitosti. V prosinci 1918 se vrátil do vlasti. 1919-21 aktivista tzv. marxistické levice v čs. sociální demokracii, 1921 spoluzakladatel a poté funkcionář Komunistické strany Československa, 1923-30 sekretář Mezinárodního všeodborového svazu (Rudých odborů). 1929 se postavil proti novému vedení KSČ v čele s K. Gottwaldem a vzápětí byl ze strany vyloučen. 1930 vstoupil do Čs. sociálně demokratické strany dělnické, kde se uplatňoval především jako odborový činitel a novinář. 1939-42 vedoucí představitel (první náměstek generálního tajemníka, od 1941 zástupce předsedy) protektorátní Národní odborové ústředny zaměstnanecké a zároveň člen vedení odbojové organizace Petiční výbor „Věrni zůstaneme“; 1942-45 vězněn v nacistických žalářích. 1945-48 přednosta tiskového odboru ministerstva výživy a 1947-48 člen ústředního výkonného výboru Čs. sociální demokracie; v únoru 1948 podpořil požadavek V. Majera, aby se sociálně demokratičtí ministři připojili k demisi demokratických členů vlády, a začátkem března 1948 byl vyloučen z ČSSD. 15. 3. 1948 odešel do exilu; 1948-49 žil v Paříži, 1949-51 v Londýně, 1951-54 v Kanadě. Podílel se na ustavení a činnosti exilové ČSSD (člen předsednictva) a Ústředí svobodných čs. odborů, 1950-59 vydával časopis Odborové rozhledy. 1954-62 místopředseda Mezinárodní ústředny svobodných odborů v exilu se sídlem v Paříži. 1962 odešel do důchodu a zbytek života prožil ve Vídni.