Görner Vladimír, 18. 9. 1904 Praha – 9. 9. 1972 Praha, novinář a politik. Od 1920 člen Čs. sociálně demokratické strany dělnické, od 1922 funkcionář Sdružení sociálně demokratického studentstva a Mezinárodního výboru socialistického studentstva; ve 20. a 30. letech vůdčí představitel sociálně demokratické mládeže, 1930-38 náhradník ústředního výkonného výboru strany. 1927-30 šéfredaktor časopisu Obrana (orgánu Ústředního svazu státních zaměstnanců), poté časopisu Mladý socialista; spolupracovník Práva lidu, Nové Svobody a Dělnické osvěty. 1938-39 jeden z organizátorů Národní strany práce. Za 2. světové války aktivní účastník domácího odboje; 1944-45 vězněn. 1945-48 člen ústředního výkonného výboru a představenstva Čs. sociální demokracie, předseda její pražské organizace a poslanec Národního shromáždění. Představitel protifierlingerovské opozice, vyhraněný odpůrce komunistické totalitarizace; v únorové krizi 1948 vystoupil spolu s V. Majerem a několika dalšími představiteli své strany na podporu demokratických sil. Po převzetí moci komunisty zbaven všech funkcí a perzekvován. Na jaře 1954 zatčen a v říjnu téhož roku odsouzen jako hlavní obžalovaný v procesu s někdejšími sociálně demokratickými funkcionáři k doživotnímu žaláři; propuštěn až v prosinci 1963.