Erban Vojta, vlastním jménem Adalbert Eckstein, 19. 8. 1913 Praha – 28. 1. 1981 Praha, politik a publicista. 1935-38 vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. V létě 1939 odešel do Polska a odtud po vypuknutí 2. světové války do SSSR, kde 1942 vstoupil do čs. vojenské jednotky, posléze se stal náčelníkem její rozvědky a tajným spolupracovníkem sovětské zpravodajské služby. 1945 krátce vedoucí kabinetu ministra průmyslu; 1945-48 zástupce generálního tajemníka Čs. sociální demokracie a současně poslanec Národního shromáždění. Před únorem 1948 zastával ve vedení ČSSD dvojaké postoje, ve skutečnosti zde plnil úlohu komunistického agenta. V červnu 1948 odešel z politického života, 1948-50 a 1952-62 zastával různé hospodářské funkce ve sféře vnitřního obchodu. Začátkem 50. let vězněn, poté spolupracoval se Státní bezpečností a jako agent-provokatér nasazován proti bývalým sociálně demokratickým funkcionářům (včetně osob již uvězněných, do jejichž cely byl umístěn coby „spoluvězeň“). 1962-76 šéfredaktor nakladatelství Academia, 1971-76 poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění; od 1962 člen ústředního výboru Svazu protifašistických bojovníků a redakční rady časopisu Hlas revoluce, kde hojně publikoval. Autor válečných memoárů Běženci a vítězové (1966); spoluautor vzpomínkové knihy Ludvíka Svobody Z Buzuluku do Prahy (1960). V 70. letech přední normalizační publicista, zaměřený na ideologickou desinterpretaci nedávné minulosti.