Cajthaml František, literární pseudonym V. L. Liberté, též František Borecký, 30. 3. 1868 Suchomasty u Berouna – 3. 5. 1936 Bystřany u Teplic, novinář, básník, spisovatel a historik. Syn panského ovčáka; po absolvování obecné školy se vyučil krejčím a pracoval pak jako tovaryš na různých místech Čech. 1886 se zapojil do sociálně demokratického hnutí a 1889 byl uvězněn pro tajné spolčování. Od 1890 působil v Teplicích; 1897 spoluzakladatel a poté dlouholetý redaktor zdejšího časopisu Severočeský dělník, od 1899 zároveň úředník okresní nemocenské pokladny. Pravidelně přispíval do Práva lidu (zpravodaj listu o věcech menšinových) a do řady časopisů. Psal sociální poezii (celkem osm sbírek – mj.: Na bojišti, 1889; Písně dělníka, 1903; Pole krvavá, 1904) i povídky (soubory: Z pera dělníkova, 1893; V zápasech života, 1894; Proletáři, 1895), vydal dva dělnické zpěvníky a zaznamenal pověsti z Podkrušnohoří a Českého středohoří (Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských, 1924). Věnoval se historii české sociální demokracie (Český sever ve hnutí dělnickém, 1926; Severočeští havíři, 1926; biografie J. B. Becky, Františka Choury aj.), pro niž soustředil a často zachránil řadu jedinečných dokumentů, regionální historii severních Čech (zpracoval dějiny 19 severočeských obcí i rodných Suchomast) i problematice soudobých národnostních zápasů v této oblasti (Sláva a pád „provincie Deutschböhmen“, 1924).