Čecháček Jaroslav, 3. 8. 1901 Žižkov (Praha) – 20. 7. 1945 Praha, novinář a publicista. Po maturitě na vinohradském klasickém gymnáziu studoval 1919-22 práva na Karlově univerzitě, studia však nedokončil. Od začátku 20. let spolupracovník a redaktor sociálně demokratického tisku, zejména časopisu Dělnická osvěta; v 30. letech generální tajemník Svazu soukromých zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. 1930 se aktivně zúčastnil diskuse o programu sociálně-demokratické strany, přičemž propagoval dobovou aktualizaci Marxova díla. Zabýval se teorií socialismu (Marx a teorie hospodářských krizí; 1930), problematikou vztahu sociální demokracie k náboženství (Protiklerikální legenda, 1929) a analýzou fašismu (Vzpoura středního stavu, 1934). V 30. letech se významně angažoval v protifašistickém hnutí (články v Nové svobodě, v časopisech Útok a Úder), autorsky se podílel na sborníku Mezinárodní fašismus (1933) a byl iniciátorem, redaktorem a spoluautorem publikace Hitlerova cesta k moci (1934), reagující na události kolem lipského procesu. Za nacistické okupace spolupracoval s domácím odbojem. 6. 5. 1941 zatčen gestapem, ale pro nedostatek důkazů posléze propuštěn; znovu zatčen 28. 8. 1944 a uvězněn v terezínské Malé pevnosti. Na následky věznění záhy po osvobození zemřel.