Borek Edmund, 4. 11. 1880 Vídeň – 1. 3. 1924 Vídeň, novinář a publicista. Pocházel z rodiny českého železničáře. Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti studoval práva na vídeňské univerzitě, studia však pro nedostatek finančních prostředků nedokončil a stal se redaktorem odborového časopisu ve Vídni.  Od přelomu století činný v sociálně demokratickém hnutí, nejprve mezi vídeňskými Čechy, posléze zejména na Slovensku. 1906-15 a 1920 redigoval Slovenské robotnícke noviny, resp. Robotnícke noviny, 1906-09 měsíčník Napred a 1909 socialistický literární časopis Slovenský máj v Bratislavě a vyvíjel rozsáhlou osvětovou práci mezi slovenským dělnictvem. Vystupoval proti klerikalismu a jako první na Slovensku v širším měřítku propagoval Marxovo a Engelsovo dílo (autor publikací Kresťanstvo a socializmus, 1910; Sociálna demokracia a náboženstvo, 1913; Karol Marx, jeho život a dielo, 1913); sám byl stoupencem lassallismu (v rukopise zanechal biografii Ferdinanda Lassalla). Za 1. světové války sloužil 1915-18 v rakousko-uherské armádě. 1918-19 vojenský přidělenec ministra s plnou mocí pro správu Slovenska;  v prosinci 1918 účastník sjezdu slovenské sociální demokracie v Liptovském Sv. Mikuláši. 1919 zakladatel a  první šéfredaktor deníku  Slovenský východ v Košicích; od 1920 šéfredaktor Dělnických listů ve Vídni.