Bondy Karel, 21. 12. 1906 Praha – 21. 1. 1945 Neubrandenburg (Německo), právník a politický činitel. Pocházel ze staré pražské českožidovské rodiny. Vystudoval práva na Karlově univerzitě a stal se advokátem v Praze-Karlíně. V 30. letech vůdčí představitel Etického hnutí čs. studentstva, funkcionář YMCA, sociálně demokratické strany a Dělnické akademie; člen zednářské lóže „Pravda vítězí“. Od začátku německé okupace organizátor ilegální protinacistické rezistence; jeden z hlavních představitelů (od října 1939 faktický generální tajemník) odbojové organizace Petiční výbor „Věrni zůstaneme“, od 1940 její zástupce v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Vyvíjel zpravodajskou činnost pro čs. exilovou reprezentaci v Londýně a zároveň udržoval kontakty s některými členy protektorátní vlády, především s jejím předsedou gen. Aloisem Eliášem. 1941 se podílel na vytvoření Ústředního národně revolučního výboru Československa, kde reprezentoval ÚVOD. V říjnu 1941 zatčen gestapem; koncem 1944 odsouzen v Berlíně k trestu smrti a v lednu 1945 popraven. Jeho motáky z pankrácké věznice (zčásti otištěné v poválečném sborníku Věrni jsme zůstali, 1947) obsahují cenný dokumentární materiál.