Beneš Václav, 1864 Kožlany – 26. 4. 1919 Praha, učitel, osvětový pracovník, publicista a politický činitel. Nejstarší bratr Vojty a Edvarda Beneše, které podporoval na studiích a měl na ně výrazný politický vliv. Působil jako učitel na měšťanské škole ve Vršovicích. Od konce 19. století vyvíjel osvětovou činnost v řadách českého dělnictva a stal se mluvčím pokrokového učitelstva; od 1897 jednatel Zemského ústředního spolku učitelských jednot a redaktor týdeníku Český učitel. 1900-07 představitel levicové socialistické platformy v realistické straně, spoluorganizátor Ligy za všeobecné rovné právo hlasovací. 1907 přešel do sociálně demokratické strany, za niž 1911 kandidoval v říšských volbách; spolupracovník Akademie a Práva lidu. Propagátor těsnopisu; napsal učebnici stenografie a vydával těsnopisecký časopis Multum. Spoluvydavatel knih Edvarda Beneše (Stručný nástin vývoje moderního socialismu I-II, 1910-11 a Strannictví. Sociologická studie, 1912). Ještě před 1. světovou válkou byl mozkovou mrtvicí vyřazen z politického života. – Otec novinářů Jiřího Beneše (1898-1966) a Bohuše Beneše (1901-1977).