Aster Jaroslav, 7. 9. 1877 Praha – 28. 9. 1944 Praha, novinář a politik. V šestnácti letech se zapojil do pokrokového hnutí a v srpnu-září 1893 se účastnil protivládních nepokojů v Praze, v důsledku čehož byl vyloučen z gymnázia; poté se u svého bratra vyučil holičem. 1897 vstoupil do české sociálně demokratické strany a začal spolupracovat s jejím tiskem. 1902-04 úředník okresní nemocenské pokladny v Chabařovicích, od 1904 v Teplicích, kde zároveň redigoval týdeník Severočeský dělník; čelný aktivista českého menšinového hnutí v Podkrušnohoří. V závěru 1. světové války činný v protirakouském odboji, v říjnu-listopadu 1918 se podílel na převratu v severních Čechách; 3. 11. 1918 se stal jednatelem Ústředního národního výboru menšinového pro severní Čechy se sídlem v Duchcově a posléze vládním tajemníkem pro severočeské záležitosti. Výrazně se angažoval pro česko-německé dorozumění v severočeském pohraničí a v českých zemích vůbec. 1920-25 poslanec Národního shromáždění (jediný český poslanec, zvolený 1920 v župě českolipské); 1920-21 tajemník ústředí Čs. sociálně demokratické strany dělnické (pravice), 1921-24 generální tajemník strany. Od 1925 zástupce ředitele okresní nemocenské pojišťovny v Praze. Dlouholetý člen vedení Národní jednoty severočeské; předseda menšinového výboru čs. sociální demokracie. Autor publikace Politické strany v Československu (1922).